Zemětřesení doslova třesou světem, a to od slabých záchvěvů až po děsivé a prudké pohyby Země. Zemětřesení jsou otřesy země vyvolané náhlými pohyby tektonických desek, obrovských horninových bloků, v něž je rozlámána zemská kůra. Tektonické desky se obvykle posunují, jedna podél druhé, ale někdy se do sebe zaklesnou. Napětí působící na horniny narůstá, až se desky od sebe odtrhnou. Tektonické desky se přitom prudce pohnou a vyvolají nárazy postupující Zemí v podobě vybrací. Tyto vibrace, nazývané seizmické vlny, jsou příčinnou otřesů země.

Zemětřesení jsou většinou natolik slabá, že je nikdo ani nezpozoruje, některá jsou ale tak prudká a silná, že ničí celá města. Účinek a síla zemětřesení se měří podle různých stupnic. Nejznámější stupnicí pro měření zemětřesení je stupnice Richterova která udává sílu zemětřesení ve stupních 1-10 podle výšky záznamu seizmických vln na seizmografu.

V zemích s častějšími zemětřeseními se podnikají rozsáhlá opatření ke zmenšení škod a ochraně lidských životů. Technologie nedokáže zabránit zemětřesení, ale může omezit jeho škody, zejména vhodnou konstrukcí staveb. Nejvíce ztrát na životech nezpůsobují vlastní otřesy země, nýbrž zhroucení budov a silnic a požáry vyvolané poškozením elektrických zařízení. Budovy a stavby pyramidového nebo zakřiveného tvaru odolné vůči požáru se při zemětřesení spíše ohnou, než zlomí. Zakládání staveb na gumovém podkladu také pomáhá absorbovat část zemětřesných nárazů.

Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko. Nad ohniskem leží epicentrum - místo na zemském povrchu, kde jsou účinky zemětřesení nejničivější. Ohnisko může být až 700km pod epicentrem.

Zemětřesení nebo sopečná činnost, která otřese mořským dnem, vznikají obrovské vlny Tsunami, ty se valí po mořském dně rychlostí tryskového letadla. Když se dostane do mělkých pobřežních vod, zvedne se jako vodní hřbet do výšky až 30 metrů. Mnoho tsunami se vyskytuje v Tichém oceáně.