REFERÁTY A ZEJÍMAVOSTI
Věděli jste že ...
Arktida
Arktidu tvoří Severní Ledový oceán a souš okolo něj. Této zemi se říká tundra.V tundře nerostou žádné stromy, protože je tu velmi zima a větrmo, vlétě se tu však vyskytují malé rostlinky.
Antarktida
Antarktida se zkládá ze světadílu zvaného Antarktida, oceánu, který ji oblklopuje, a ostrovů v něm.Pevnina je na Antarktidě je chladnější než půda v Arktidě, protože je blíž k polu.
Vzduch na severním polu je tak chladný a suchý,že když někdo mluví,jeho slova jsou slyšet na vzdálenosti 5km.
Na severním polu tučňáky nenajdete.Ti totiž žijí pouze na jižním polu.
Na severním polu nejsou ani blechy,ale v létě se tam vyskytuje daleko více komárů než kdekoliv jinde na světě!
Na severnim polu slunce v zimě vůbec nevychází.V létě pak zato slunce vůbec nezapadá a svítí celý den a noc!
Součásti severního polu je i největší ostrov světa,Gronsko, jehož rozloha je : 2 175 600 km2. Led ve vnitrozemí nikdy neroztává, ale kdyby k tomu přece jen došlo,hladina Severního ledového océánu by se zvedla o 7 metrů!
V některých oblastech Severního polu je led tak starý, že v něm byla dokonce nalezena zamrzlá pravěká zvířata, jakými byli např. mamuti.Když se jejich maso rozmrazilo,podobně jakékoliv jiné maso,dalo se jíst!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Některé ledovce zasahují až do hloubky 1km pod mořskou hladinu.
V létě se může stát,že se tuleň přehřeje.Způsobuje to jejich tuková vrstva,která udržuje tělesné teplo.
Lední medvěd vycítí tuleňě až na vzdálenost 64km.
Kosatka loví především tulení mláďata,ale když jsou ve skupině,troufnou si i na větší verliby.
Mrož dosahuje váhy až jedné tuny a jeho kly mohou být až metr dlouhé.Proto toto zvíře vypadá opravdu podivně.
Tulení mláďata se rodí na souši a už několik hodin po narození dokáží plavat.
Pokud je tuleň opatrný a neuloví ho žádný lední medvěd může se dožít,až 43 let.
Polární racek se každý rok stěhuje z Arktidy na Antarktidu.Za 25 let tak zdolá vzálenost odpovídající LETU NA MĚSÍC A ZPĚT!!!!!!!!!!!
Jsou masožravci. Žijí samotářsky, až na malé výjimky. Mají okrouhlý obličej a krátký čenich, ale široce rozvíratelná ústa. Díky polštářkům na chodidlech se mohou bezhlučně plížit a jejich silné tlapy jim umožňují dostihnout kořist v krátkém sprintu nebo znenadání vyrazit ze zálohy. Díky pružné páteři se dokážou bleskurychle obrátit. Při útoku se drápy zaryjí do těla oběti, ale za chůze nebo běhu jsou zataženy v pouzdrech v prstech, aby se nepoškozovaly. Většina kočkovitých šelem má skvrnitou nebo pruhovanou srst, aby byly při lovu méně nápadné. Známe 36 druhů kočkovitých šelem, které se dále dělí na kočky velké ( lvi, tygři) a kočky malé ( rys, kočka divoká). Lev Lvi žijí na savanách a v buši v rodinných smečkách. Smečku tvoří zpravidla až 3 samci, 15 samic a jejich mláďata. Úkolem vedoucího samce je chránit teritorium smečky. Lov je záležitostí lvic, které loví antilopy a zebry ve dvojicích nebo v malých skupinách. Lev dokáže sám odtáhnout 300g vážící zebru - na to by bylo potřeba nejméně šesti mužů. Výskyt: Afrika jižně od Sahary, severozápadní Indie Tygr Vlivem kácení lesů, dnes přežívá pouhých 6 000 - 9 000 tygrů. Hlasitým řvaním udržují ostatní tygry dál od hranic svého teritoria, které si značkují močí, trusem a škrábáním na kmeny stromů. Za soumraku vyráží tygr na lov Buvolů, jelenů, divokých prasat a další lesní zvěře a ochotně žere zdechliny. Za potravou někdy urazí až 20 km. Bylo potvrzeno, že v době hladu tygr ulovil slona.Výskyt: Indie, Čína a Sibiř. Gepard Gepard je nejrychlejším běžcem ze všech savců, schopným zrychlit z klidu na 100 km/h během několika sekund. Nevydrží ale běžet dlouho, takže se vždy snaží dostat se ke kořisti co nejblíže a dohnat ji rychlým sprintem. Pohybuje se skoky dlouhými 6 - 7 m a to díky své pružné páteři. Loví menší antilopy, impaly a gazely. Gepard nemá vtažitelné drápy. Ochranáři v Namibii jim navlékají obojky s vysílačkou, díky kterým je sledují a chrání. Výskyt: Afrika jižně od Sahary, Střední východ, východní Asie. Jaguár Největší americká kočkovitá šelma. Připomíná levharta, ale má rozety s tmavými skvrnami uprostřed. Je zavalitější s kratším ocasem. Při lovu spoléhá na přepadení ze zálohy. Loví hlavně jelenovité a pekari. Je výborný plavec a zpestřuje si jídelníček rybami a vodními želvami. Samice rodí 1 až 4 mláďata, která brání před každým nepřítelem - včetně jejich otce. Výskyt: jich USA, Střední a Jižní Amerika. Puma Vydává různé zvuky, včetně příšerného, jakoby lidského vřískotu, ale nedovede řvát jako třeba tygr. Hlavní kořistí pumy jsou jeleni, myši a zajíci. Když se puma přiblíží ke kořisti, rychle vyrazí a usmrtí ji silným kousnutím do vazu. Žije v bažinách, v lesích, na stepích i v horách, kde vystupuje do nadmořské výšky až 4 500m. Výskyt: západ Severní Ameriky, Mexiko, Střední a Jižní Amerika. Levhart V Africe najdeme levharty jak v suchých savanách, buších a skalnatých terénech, tak v deštných pralesích, v nížinách a na horách. Levhart si zavěšuje ulovenou kořist do větví stromů, aby ji uchránil před hyenami a šakaly. Jeho skvrnitá srst je mezi listy stromů i na zemi v trávě dokonalým maskovacím zbarvením. Levhart někdy útočí na kořist skokem přímo ze stromu. Výskyt: Afrika jižně od Sahary, Střední východ a jižní Asie. Rys ostrovid Tato evropská kočkovitá šelma žije samotářsky a loví zajíce, králíky, hlodavce, menší jeleny, srnce a ptáky. Dříve žil ve smíšených lesích, odtud byl ale vytlačen lidmi do otevřených lesů a na skalnaté horské svahy. Štětičky na uších mu pomáhají lépe slyšet v hustých porostech, kde se zvuk nenese daleko. Rys ostrovid dělá čest svému jménu - myš spatří na vzdálenost 75m. Výskyt: východní Evropa, Asie. Kočka divoká Vypadá jako kočka domácí, ale je větší a má kratší a silnější ocas. Dobře šplhá po stromech, ale většinou se zdržuje na zemi. Byla lidmi vytlačena ze smíšených lesů do biotopů. Loví hlodavce a na zemi hnízdící ptáky. V období rozmnožování vydávají samci hlasité vytí, jímž lákají samice k námluvám. Výskyt: Evropa, Afrika, Střední východ a Indie. Serval Má velmi štíhlé tělo, dlouhé nohy a krk, díky němuž může ve vysoké trávě dobře slyšet a vidět. Přednostně žije v rákosinách a sítinách na okraji mokřadů. Loví tam krysy a podobnou kořist, snižuje stavy hlodavců a pomáhá tak farmářům. Servalové napadají hospodářská zvířata jen vzácně. Jejich nejoblíbenější potravou jsou žáby. Kořist loví pomocí skoků dlouhými až 4 m a vysokými přes 1m. Výskyt: Afrika. Jde o změnu průměrné roční teploty na zeměkouli. Ta se za posledních 200 let, od doby, kdy začala pravidelná měření, zvýšila v průměru o 0,5 °C. Oteplování se nadále zrychluje. Vlivem globálního oteplování můžeme pozorovat různé přírodní katastrofy, které před několika desítkami let byly zcela neznámé. Hlavní příčinou těchto dějů v přírodě je oxid uhličitý. Vzniká při spalování ropy, uhlí a dále i při dalších lidských činnostech, jako je např. vypalování lesů. Zeměkoule je zabalena do CO2 spolu s metanem a dalšími plyny, kterým se někdy také říká skleníkové plyny. Tyto plyny zadržují teplo v noci, a brání tomu, aby teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Během tohoto století se může oteplit o 1 - 6°C. Předpokládá se, že v České republice stoupne teplota o 3°C. Dnes je naše průměrná roční teplota 3,5°C. Díky stoupajícím teplotám se vědci domnívají, že nastane velké stěhování národů. Na světě budou vznikat hladomory, bude nedostatek pitné vody, budou stále častější povodně, sucha, vlny veder, hurikány, globální stmívání, vymírání biologických druhů atd. Někteří předpokládají, že by mohla následovat druhá doba ledová. Jsme na tyto změny připraveni? Asi ne. Většina lidí, stejně jako já, v případě katastrofy, viní počasí. Proč muselo tolik pršet? Proč se musely tolik hnout litosférické desky? Proč tají ledovce? Myslíte si opravdu, že je to chyba přírody, životního prostředí? Už v úvodu jsem psala, že pravou příčinou jsme my - lidé. Jaký následek globální oteplování tedy má? Počasí podléhá dramatičtějším výkyvům, jaro přichází dřív a je teplejší, mizí led z ledovců, zmenšuje se Mount Everest, zvyšují se eroze, zvyšuje se hladina oceánu, mizí korálové útesy, ubývá pitné vody... Z výzkumu, který na přání britského deníku Independent provedli vědci, vyplývá, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nyní už překročila hranici, kterou určili mezinárodní vědci na loňské konferenci v Británii, a za níž jsou už opravdu nebezpečné podnebné změny nezastavitelné. Nejhorším předpovídaným důsledkům globálního oteplování, od zničení ekosystémů k zvýšení hladomoru a nedostatku vody pro miliardy lidí se už tedy, jak se zdá, lidstvo nevyhne, ať už uděláme cokoliv, konstatuje Independent. Svět je nezměnitelně na cestě k vzrůstu průměrné globální teploty o 2 stupně nad úroveň z doby před průmyslovou revolucí z konce 18. století. Pluto je trpasličí planeta v Sluneční soustavě. Bylo objeveno 18. února 1930 Clydem Tombaughem a zařazeno jako devátá planeta sluneční soustavy. Dne 24. srpna 2006 bylo na astronomické konferenci v Praze ze seznamu planet vyškrtnuto, vzhledem k malým rozměrům, netypické dráze a objevům dalších srovnatelně velkých těles. Díky netypické dráze se na dvacet let během každého oběhu dostane Pluto blíže k Slunci než Neptun. Naposledy to bylo v letech 1979-1999. Kdyby dráha Pluta byla v rovině, hrozilo by střetnutí s Neptunem. Velmi řídká atmosféra Pluta se skládá hlavně z dusíku a metanu. Pluto má tři měsíce, největší je Charon, objevil ho James Christy 22. června 1978. Další dva měsíce se nazývají Nix a Hydra. Pluto i Charon mají pravděpodobně kamenné jádro obalené ledovým obalem. Dne 19. ledna 2006 odstartovala k Plutu sonda New Horizons. Jde o první sondu určenou k průzkumu Pluta. Podle plánů by ke svému cíli měla dorazit v roce 2015. Jsou také spekulace o tom, že Pluto bylo kdysi dávno měsícem Neptunu. Jednou, při velmi těsném přiblížení se k Tritonovi (měsíc Neptunu), vymrštily gravitační síly Pluto na vlastní dráhu okolo Slunce. Současně byl odštěpena část Pluta, jako měsíc Charon. Povrchová teplota -215 °CKočkovité šelmy
Globální oteplování
Pluto
Doba otočení kolem osy 6,39 dne
Doba oběhu kolem Slunce 248,54 let
ZADNY
(_JA_, 11. 12. 2008 16:41)